|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
|
Krátkodobé sukcese měkkýších společenstev přirozených a antropických stanovišť
Berková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato práce je literární rešerší porovnávající sukcesi měkkýších společenstev na přírodních a antropických stanovištích. Shrnuje poznatky o tom, jak se měkkýší společenstva přirozených stanovišť mění v čase, a popřípadě do jaké míry jsou stabilní v čase, a do jaké míry do přirozené sukcese zasahuje člověk. Společenstva měkkýšů na různých územích podléhají neustálým změnám. Sukcese na přirozených stanovištích, kterými byly ve většině studovaných případů listnaté lesy, spěje k druhově bohatým společenstvům, která se v krátkodobém časovém horizontu příliš nemění. Sukcese byla studovaná také na antropických stanovištích, jako jsou lomy, městská stanoviště a hradní zříceniny, na kterých lze naleznout některé druhy charakteristické pro konkrétní typy stanoviště, resp. sukcesní stádia. Klíčová slova: měkkýši, sukcese, klimax, disturbance, malakofauna
|
|
|
Floristický a molusko-vertebratologický průzkum na čtyřech lokalitách odstavených ramen ř. Blanice u obcí Milenovice, Myšenec, Protivín a Vitice. Floristický a molusko-vertebratologický průzkum na sedmi lokalitách odstavených ramen ř. Blanice u obcí Čejetice, Krašlovice, Skály u Protivína, Slaník a Žďár u Protivína
Kučerová, Andrea ; Čtvrtlíková, Martina ; Blabolil, Petr ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří
Cílem provedených průzkumů bylo zjištění výskytu druhů vodních a mokřadních rostlin, velkých mlžů a vodních obratlovců, a vyhodnocení vlivu plánovaných úprav na druhovou skladbu a ochranné podmínky zvláště chráněných druhů.
|
|
|
Physiology of special mirror eyes of molluscs, crustaceans and deep-sea fish
Remišová, Kateřina ; Hudec, René (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Většina optických systémů zvířecích očí funguje na principu lomu světla. Některé typy očí však využívají pro tvoření obrazu biologická zrcadla, pročež jsou označovány jako zrcadlové oči. Biologická zrcadla jsou zvláštním typem tkáně, která odráží světlo prostřednictvím konstruktivní interference na vrstvách se střídavým indexem lomu. Zrcadlové oči se obvykle vyskytují u živočichů žijících v zakalených a hlubokých vodách. Různé typy zrcadlových očí byly popsány u měkkýšů, korýšů a ryb. Mimo to, zrcadlové superpoziční oči korýšů desetinožců posloužily jako inspirace pro rentgenové teleskopy (tzv. lobster-eye X-ray telescopes) využívané v astrofyzice. Tato práce popisuje různé typy zrcadlových očí. Přehled živočichů se zrcadlovýma očima je doplněn o popis jejich habitatu. Závěrem jsou jednotlivé typy zrcadlových očí porovnány a je diskutována jejich případná biomimetická aplikace, zejména v opticko-technických systémech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Úloha proudových koridorů při šíření bezobratlých živočichů v krajině
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Charakteristická prostředí kolem vodních toků vytváří koridory, které mohou být různými organismy využívány k šíření. Zdá se, že voda je dobrým médiem pasivního transportu především pro méně pohyblivé druhy, jako jsou kroužkovci, měkkýši nebo někteří členovci. Suchozemští živočichové vyskytující se v blízkosti vodních toků jsou různými způsoby adaptováni na vodní prostředí. Někteří jsou schopni přežít krátkodobé zaplavení, jiní se rychle rozmnožují a nahrazují tak utonulé jedince. Zdokumentovaných případů šíření jednotlivých skupin živočichů podél vodních toků je bohužel velmi málo. Nejlépe je doloženo šíření měkkýšů. Například břehy Vltavy, Berounky a Sázavy postupně osidluje vlhkomilný plž Arianta arbustorum. Zaznamenáno je také rozšíření kroužkovců kolem některých evropských řek. Tyto příklady spolu s různými adaptacemi k přežití zaplavení naznačují, že proudové koridory skutečně fungují jako médium pasivního transportu.
|
|
|
Mollusc grazing and secondary metabolites of lichens
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
V porovnaní s herbivóriou a množstvom znalostí o jej dôsledkoch, je lichenofágia málo preskúmaným javom, ktorému sa začína venovať viac pozornosti až v posledných rokoch. Množstvo recentných prác potvrdilo, že sekundárne metabolity chránia lišajníky voči viacerým skupinám živočíchov a vznikli rôzne teórie o charaktere týchto interakcií. Okrem toho niekoľko publikovaných prác načrtlo významné ekologické dôsledky lichenofágie. Vo svojej diplomovej práci som sa zamerala na problematiku sekundárnych metabolitov a prirodzené preferencie spásačov medzi jednotlivými druhmi lišajníkov. Na laboratórne pokusy som si vybrala šesť epifytických lišajníkov obsahujúcich sekundárne metabolity (Parmelia sulcata, P. saxatilis, Parmelina tiliacea, Melanelixia glabratula, M. subaurifera, M. glabra), dva bez metabolitov (Melanohalea exasperata, M. exasperatula) a dva druhy slimákov (Lehmannia marginata, Cochlodina cerata), ktoré sa epifytickými lišajníkmi reálne živia. Pomocou tenkovrstevnej chromatografie som overila sekundárne metabolity v stielkach vybraných druhov a ich obranná rola voči mäkkýšom bola v pokusoch preukázaná. Následne som zostavila transplantačný pokus, v ktorom som sledovala preferencie prirodzených spásačov v prirodzených podmienkach. V pokuse bol rod Melanohalea, ktorý neobsahuje sekundárne...
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
host ::
RSS.